Archiv pro měsíc: Duben 2011

Jak nainstalovat Canon Digital Photo Professional bez CD z updateru?

Tenhle problém řeším pokaždé při reinstalaci PC…

Potřebuji nainstalovat Canon Digital Photo Professional – mám aktuální updater stažený z internetu (DPP 3.9.4 odsud), ale chce po mě originální CD. Už ani nevím, kde je! Řešení je jednoduché:

Vytvořit si nový soubor <něco>.reg a dát do něj následující obsah:

Windows Registry Editor Version 5.00
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Canon\DPP]
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Canon\ZoomBrowser EX]
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Canon\EOS Capture]
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Canon\EOSViewerUtility]
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Canon\PhotoStitch]

Tento soubor uložit, následně otevřít dvojklikem, potvrdit uložení informací do Registry a… pak jednoduše nainstalovat DPP z Updateru, který už nebude křičet nic o instalačním CD.

 

Doplnění 5.1.2012:

A pro 64bitové Windows použijte pro .reg soubor tento obsah:

Windows Registry Editor Version 5.00
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Wow6432Node\Canon\DPP]
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Wow6432Node\Canon\ZoomBrowser EX]
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Wow6432Node\Canon\EOS Capture]
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Wow6432Node\Canon\EOSViewerUtility]
[HKEY_LOCAL_MACHINE\SOFTWARE\Wow6432Node\Canon\PhotoStitch]

Jinak zase trochu novější verze ke stažení: Canon Digital Photo Professional 3.11.1

Migrace na RAID5 ze samostatného disku na NASu

Tak jsem se konečně dokopal k tomu, abych dokoupil k NASu další dva disky, které mi chyběly do trojice k RAID 5.
Hned v úvodu děkuji Foxovi za praktické rady při migraci.

Takže teď – jak jsem postupoval?

  1. namountovat a připojit disky ve vhodném pořadí. Stávající byl /dev/sda, tj. zbylé dva jsem připojil za něj – /dev/sdb a /dev/sdc.
  2. nabootovat ze single disku a na nových discích vytvořit samostatnou partition pro /boot (GRUB neumí bootovat z RAID 5, viz dále), jednu pro / a jednu pro data. U mě velikosti 256MB, 4096MB a zbytek.
  3. u všech partition nastavit typ na 0xfdh, což je Linux RAID Autodetect. /boot partitiony nastavit jako active.
  4. vytvořit pole – celkem standardně, jen jsem použil „missing“ pro označení, že pole bude po vytvoření degradované (možno prohodit umístění „missing“)
    1. pro /boot – RAID1: mdadm -C /dev/md0 -l1 -n3 missing /dev/sdb1 /dev/sdc1
    2. pro / – RAID5: mdadm -C /dev/md1 -l5 -n3 missing /dev/sdb2 /dev/sdc2
    3. pro data – RAID5: mdadm -C /dev/md2 -l5 -n3 missing /dev/sdb3 /dev/sdc3
  5. vytvořit filesystémy – mkfs.ext3 /dev/md0, mkfs.ext3 /dev/md1, mkfs.ext3 /dev/md2
  6. zkopírovat data na nově vytvořená pole:
    1. dd if=/dev/sda3 of=/dev/md1 bs=1M (root partition)
    2. dd if=/dev/sda2 of=/dev/md2 bs=1M (data)
    3. boot jsem zkopíroval ručně, protože jsem ho měl původně neoddělený
  7. upravit /boot/grub/menu.lst – root grubu je partition, která obsahuje /boot – takže takto (+ upravit root v parametrech jádra)
    1. title Debian GNU/Linux, kernel 2.6.26-2-amd64
      root (hd0,0)
      kernel /vmlinuz-2.6.26-2-amd64 root=/dev/md1 ro ramdisk=65535
      initrd /initrd.img-2.6.26-2-amd64
  8. spustit grub a nainstalovat ho na oba disky v RAIDu
    1. root (hd1,0)
    2. setup (hd1)
    3. root (hd2,0)
    4. setup (hd2)
  9. upravit /etc/fstab

 

Samsung LE40B650 – konfigurace SamyGO firmware

Tak po delší odmlce je tu další pokračování seriálu.
Na začátku zrekapituluji, co jsme si povídali dosud:

1. díl – Samsung LE40B650 – pojednává o možnostech, které nám naše nová dává, zejména s důrazem na možnosti připojení do sítě.

2. díl – Samsung LE40B650 – flash firmware + download – rozvádí do bližšího detailu jak na to, pokud chceme updatovat firmware. Tak trochu příprava na to, co nás bude dále čekat 🙂

A co dnes? Povím něco více o prvním krůčku k SamyGO firmwaru.

K čemu SamyGO?

Nejdříve bych ale napsal, k čemu vlastně SamyGO je a pro koho je a není určen. Takže – SamyGO firmware se od standardního firmwaru – originálu od Samsungu (tzv. Level 1 z předchozích kapitol) – liší pouze tím, že zajišťuje při zapnutí televize (bootu systému) spuštění jednoho skriptu. Hlavní věc, kterou nám tato funkce umožní, je namountovat si CIFS (Windows) nebo NFS (Linux/UNIX obecně) sdílení ze sítě. Ve zkratce dále:

  1. již zmíněná možnost připojit CIFS (SMB – Windows) a NFS sdílení
  2. automatické spuštění telnet serveru
  3. přítomnost AR (Aspect Ratio) fixu

Vzhledem k tomu, že pomocí telnetu máme přístup ke konzoli systému, a dále máme k dispozici “autorun” skript, můžeme si už dělat prakticky cokoli. O tom více dále.

Připojení CIFS sdílení ze sítě je užitečné zejména proto, že umožní obejít DLNA při přehrávání médií ze sítě. K čemu je to dobré? Tak předně TV přes DLNA neumí přetáčet video. Tento problém při přehrávání ze sítě úplně odpadá, protože pro TV se síťově připojené sdílení tváří jako lokální disk (tj. např. flashka nebo USB HDD) připojený přímo do USB v televizi.

Jak tedy začít?

V této kapitole si ukážeme, jak se dají připojit “na zkoušku” CIFS sdílení ze sítě, bez nutnosti flashování firmwaru. Budeme potřebovat:

Vezmeme to opravdu jednoduše a budeme postupovat krok po kroku. Takže:
(pozn. 1. příkazy jsou tučně a můžete je až na ty, které obsahují složené závorky, přesně kopírovat do okna telnetu;  2. dodržujte velikost písmen, mezery, lomítka atd. – záleží na tom!)

  1. na flashce (říkejme jí F:) si vytvoříme adresář, pojmenujme ho třeba samygo – bude tedy v cestě F:\samygo
  2. pro další využití vytvoříme v rootu flashky ještě jeden adresář, s názvem sdilene – bude tedy v cestě F:\sdilene
  3. do adresáře F:\samygo rozbalíme oba dva stažené soubory, tedy jak SamyGOTelnetEnablerv0.01.tar.gz, tak i SELP-SambaKmod.zip. Z prvního rozbaleného souboru (telnet enabler) nám v adresáři F:\samygopřibude podadresář s názvem SamyGO a s několika soubory a podadresářem uvnitř. Z druhého rozbaleného (CIFS kernelový modul) nám přibude soubor cifs.ko, kompletně s cestou F:\samygo\cifs.ko
  4. flashku připojíme k TV – pokud máte k TV do USB připojeno něco dalšího, odpojte to, televizi vypněte, znovu zapněte a připojte pouze naši flashku (bude tedy jediné zařízení připojené přes USB) – platí to zejména pro jiné flashky, je to důležité pro další postup. USB WIFI modul by neměl vadit
  5. najedeme do nabídky zdrojů signálu, vybereme vloženou flashku
  6. ze zobrazené nabídky vybereme Content Library
  7. objeví se ne neznámá nabídka content library – je třeba se proklikat až k nabídce Games na flashce
  8. v nabídce Games z flashky bude vidět položka SamyGO – to je právě slavný telnet enabler – spustíme ho. Obrazovka by měla probliknout – na chvilku zhasne a znovu se rozsvítí ve stejné nabídce (”jako kdyby se nic nestalo”)
  9. a teď trochu oříšek, se kterým vám nepomůžu: potřebujeme znát IP adresu televize, abychom se k ní mohli připojit – jsou dvě možnosti:
    1. TV má nastavenou statickou adresu. Pokud je to tak, nastavili jste si tu adresu sami a známe ji. Zjistit se dá ale v Menu – Nastavení – Síť – Nastavení sítě .
    2. TV má nastavenou dynamickou adresu (bere si ji z DHCP). IP musíme zjistit z našeho DHCP serveru (obvykle to bude zřejmě nějaký home gateway-router). Pomůckou nám může být MAC adresa, kterou zjistíme pomocí funkce Test sítě v nabídce Menu – Nastavení – Síť – Nastavení sítě – Test sítě .
  10. z našeho PC s Windows si spustíme příkazový řádek a zadáme příkaz ve tvaru telnet {ip adresa televize} . Pokud se nám příkazový řádek nelíbí, stáhneme si prográmek PuTTY (zde odkaz na stránky autora –putty.exe ), ten spustíme, do políčka “Host Name (or IP address)” vyplníme IP adresu televize“Connection type” zvolíme telnet. Kliknutím na Open se připojíme.
  11. Pokud jsme vše až do tohoto kroku udělali správně (nejdůležitější je správně spustit telnet enabler – bod 7 a znát adresu televize), zobrazí se nám přihlašovací obrazovka. Jméno je root a heslo po nás nebude požadováno. Neděste se, zobrazí se chybová hláška -sh: id: not found – nic se neděje.
  12. Pokud jste se dostali úspěšně až sem, gratuluji – máte téměř vyhráno. Nyní se přesvědčíme, že máme dostupnou flashku tam, kde ji očekáváme. Zadáme příkaz mount a odešleme ENTERem. Měl by se nám zobrazit nějaký takový výpis:
    /dev/root on / type squashfs (ro)
    none on /proc type proc (rw)
    none on /sys type sysfs (rw)
    none on /dev/sam type tmpfs (rw)
    none on /dtv type tmpfs (rw)
    /dev/tbml7 on /mtd_boot type squashfs (ro)
    none on /mtd_ram type tmpfs (rw)
    /dev/stl0/14 on /mtd_rwarea type rfs (rw)
    /dev/tbml8 on /mtd_exe type rfs (ro)
    /dev/tbml9 on /mtd_appdata type squashfs (ro)
    devpts on /dev/pts type devpts (rw)
    /dev/stl0/13 on /mtd_tlib type rfs (rw)
    /dev/stl0/15 on /mtd_contents type rfs (rw)
    /dev/stl0/16 on /mtd_down type rfs (rw)
    /dev/stl0/12 on /mtd_wiselink type rfs (rw)
    /dev/stl0/17 on /mtd_swu type rfs (rw)
    none on /proc/bus/usb type usbfs (rw)
    /dev/sda1 on /dtv/usb/sda1 type vfat (rw,sync,fmask=0022,dmask=0022,codepage=cp437,iocharset=utf8,shortname=mixed)

    Pro nás je důležitý poslední řádek – v prvním sloupci je název zařízení (/dev/sda1), třetí sloupec je pak místo, kam je flashka namountovaná (/dtv/usb/sda1). U vás to může být jinak, ale flashka by měla být vždy mountovaná někam do adresáře /dtv/usb/… Pokud ji máte namountovanou jinam, v dalších příkazech používejte vaši cestu. Může to být např. /dtv/usb/sdb1 .

  13. A teď kouzlo kernelových modulů. Příkazem insmod /dtv/usb/sda1/samygo/cifs.ko zavedeme kernelový modul (něco jako “ovladač” ve Windows) na CIFS.
  14. A už jen připojit požadovanou složku ze sítě – příkazem mount -o user={jméno},password={heslo} -t cifs //{IP serveru}/{sdílená složka} /dtv/usb/sda1/sdilene
    1. {jméno} a {heslo} nahradíme jménem a heslem pro přístup k sdílené položce.
    2. {IP serveru}{sdílená složka} nahradíme IP adresou serveru a názvem sdílené složky. IP doporučuji použít z důvodu možných problémů s resolvingem jména. V názvu sdílené složky raději nepoužívejte diakritiku, mezery a podobně.
  15. Pokud příkaz proběhne v pořádku, nevypíše žádný text a skočí hned na nový příkazový řádek. O tom, že se vše připojilo korektně, se přesvědčíme zadáním příkazu mount. Ve výpisu by měla přibýt jedna položka.
  16. O tom, že jsou data k dispozici se přesvědčíme příkazem ls /dtv/usb/sda1/sdilene/ – měl by se vypsat seznam adresářů tak, jak jsou vidět ve sdílené složce.
  17. A nyní k tomu, jak si takto nasdílená data pustit? Úplně jednoduše – ve funkci Media Play v televizi zvolte jako zdroj flashku, na které najdete adresář sdilene (ten, který jsme si v bodu 2. vytvořili) a v něm obsah sdílené složky. Volia! 🙂

Uf… bylo to náročné? Snad ne 🙂

Tak – teď už umíme spustit telnet, natáhnout kernelový modul a namountovat síťové složky. Super! Bohužel, s tímto postupem nám po vypnutí televize všechny sdílené složky zmizí. To je daň za to, že jsme nemuseli flashovat neoriginální firmware. Postup je po každém vypnutí/zapnutí (restartu) televize opakovatelný, s tím, že některé věci se zřejmě nebudou měnit (např. IP adresa televize, cesta, do které se připojí flashka atd.)

Příště si flashneme firmware SamyGO a připravíme skripty tak, aby se nám sdílené složky připojovaly samy po zapnutí TV. Těšte se!

A prosím Vás trošku o spolupráci, komu se podle postupu vše povedlo, napište mi tu do komentářů – nebo napište, co vám nefunguje. Případnou chybku doladím. 🙂


Samsung LE40B650 – flash SamyGO firmware

Flashování firmwaru, download SamyGO firmwaru

Pro velký úspěch prvního dílu tu je pokračování seriálu o televizi Samsung LExxB650xxx. Pro úplnost již na začátku uvádím, že veškeré postupy, které jsou zde popsané, děláte na vlastní riziko a já nemůžu a nebudu nést jakoukoli formou zodpovědnost, když si svou televizi použitím těchto postupů nebo souborů zde odkazovaných, uvedete do nepoužitelného stavu.

Level 1 – flashujeme originální firmware.

Tady je k dispozici pro pokusy s patchováním a úpravami standardní firmware od Samsungu. V předchozím postu jsem dával odkaz na download stránku – odsud pochází i tyto dva soubory.

Verze 2004.1 – stahujte zde: T-CHL7DEUC-2004.1.exe

Verze 2005.0 – stahujte zde: T-CHL7DEUC-2005.0.exe

Level 2 – flashujeme firmware NewAge.

Firmware NewAge je takový druhý krůček v poznávání toho, co s novou telkou můžeme dělat. Řeší jednu zásadní věc – nastavení poměru stran u videa přehrávaného funkcí Media Play (tzv. Aspect Ratio fix, nebo AR fix – v překladu “oprava poměru stran”). Varianta NewAge v1 řeší pouze jeden případ – v menu obrazu režim “Přizpůsobit” znamená roztažení obrazu na celou obrazovku a režim “Původní” znamená to, co v originálním firmwaru režim “Přizpůsobit” – tj. roztažení na celou obrazovku při zachování poměru pixelů 1:1.

Varianta NewAge v2 toho umí trochu víc – v menu Tools při nabídce obrazu zpřístupňuje více možností. Překládat to nebudu, ale tabulka je zde:

 Fit.............. same as in original firmware (fit the video to full screen by assuming 1:1 pixel aspect ratio)
 Original......... same as in original firmware
 Full Screen...... stretch the video to full panel screen (1366x768 or 1920x1080)
 4:3.............. 4:3 pixel aspect ratio
 Non Anamorph..... non anamorph aspect ratio (the average of PAL and NTSC non anamorph ITU-R BT.601 Standard aspect ratio)
 16:9............. 16:9 pixel aspect ratio
 Anamorph......... anamorph aspect ratio (the average of PAL and NTSC anamorph ITU-R BT.601 Standard aspect ratio)
 1.85:1........... 1.85:1 pixel aspect ratio
 2.35:1........... 2.35:1 pixel aspect ratio
 2.37:1........... 2.37:1 pixel aspect ratio
 2.39:1........... 2.39:1 pixel aspect ratio
 2.76:1........... 2.76:1 pixel aspect ratio

A teď ke stažení 🙂

NewAge v1 – stahujte zde: T-CHL7DEUC_Samsung_B650T2W_2004.1_MediaPlayer_AR_BugFix_v1_by_NewAge.7z (nebo zde ze stránek NewAge)

NewAge v2 – stahujte zde: T-CHL7DEUC_Samsung_B650T2W_2004.1_NewAge_v2.7z (nebo zde ze stránek NewAge)

Level 3 – flashujeme firmware SamyGO.

A teď to nejzajímavější – kvůli čemu jste možná tady. Opatchovaný firmware SamyGO! 🙂

Přikládám dvě verze, 2004.1 a 2005.0. Rozdíl je ve verzi aplikovaného AR fixu. Funkčnost je stejná, jako u příslušné verze NewAge firmwaru, tedy FW 2004.1 s patchem SamyGO má aplikovaný AR fix v2. FW 2005.0 má pak jednodušší AR fix v1.

A k čemu vlastně ten SamyGO firmware je? Tak předně – automaticky zpřístupní telnet server na televizi, takže po jejím restartu 🙂 se k ní můžete připojit. Defaultní login je root bez hesla.

Tak a teď ke stažení. Oba tyto soubory jsem patchoval vlastními silami a oba vyzkoušel na své televizi s úspěchem. Neručím však za to, pokud se vám s vaší televizí po aplikaci těchto firmwarů stane cokoli zlého – může se stát leccos. 7Zip použitý ke komprimaci ale riziko snad snižuje díky tomu, že sám kontroluje integritu. Pro jistotu uvádím MD5 hashe jednotlivých souborů po rozbalení. (MD5 sumy si spočítejte po rozbalení 7Zipem u jednotlivých souborů prográmkem MD5sums pro Windows, ke stažení zde)

Verze 2004.1 s AR fixem v2 – stahujte zde: T-CHL7DEUC-2004.1.7z

[Path] / filename              MD5 sum
---------------------------------------------------------------
[T-CHL7DEUC-2004.1\T-CHL7DEUC\image\]
appdata.img.enc                d9265961c7e13f9deb61cc77af0d8eba
exe.img.enc                    9c0393138c2e66864cc1c5d7781a2ac0
info.txt                       7a8bfb77c1b945e0bc152cd1fcba363a
serial_temp                    ab8c406380b9e882128a73a101aefca4
validinfo.txt                  a307a0e2c73b41109aefd4ea32b45560
version_info.txt               f7ea7a48cf1ed5d461bb352a4fdace86

[Path] / filename              MD5 sum
---------------------------------------------------------------
[T-CHL7DEUC-2004.1\T-CHL7DEUC\]
crc                            d43bf6e0bc3bdc046d79e5ae140d5cbc
ddcmp                          d87dd8f80baf86539ade0ee8f20fe794
MicomCtrl                      b2d3625b06ffa08f8d005e5189daf9bb
rc.local                       61c2a7384edef49230336062949bfd93
run.sh.enc                     b67c6df475fca0cfad72f4df614feb6d

Verze 2005.0 s AR fixem v1 – stahujte zde: T-CHL7DEUC-2005.0.7z

[Path] / filename              MD5 sum
---------------------------------------------------------------
[T-CHL7DEUC-2005.0\T-HL7DEUC\]
crc                            d43bf6e0bc3bdc046d79e5ae140d5cbc
ddcmp                          d87dd8f80baf86539ade0ee8f20fe794
MicomCtrl                      b2d3625b06ffa08f8d005e5189daf9bb
rc.local                       61c2a7384edef49230336062949bfd93
run.sh.enc                     b67c6df475fca0cfad72f4df614feb6d

[Path] / filename              MD5 sum
-------------------------------------------------------------------------------
[T-CHL7DEUC-2005.0\T-HL7DEUC\image\]
appdata.img.enc                2de021cebfbbff8199b506fcc99b1cce
exe.img.enc                    0a696f9d5c7cdc9f13a5f4045c162f54
info.txt                       fb3466259a8ed1b7b71484e9ad20fb59
serial_temp                    fb5d7ddd746935f7c6c13c704d665d46
validinfo.txt                  ea7c6661d421d332fb03bf45fa16e43e
version_info.txt               93750dc44eb70109b8ada12a78e9ffec

A teď trochu praxe se SamyGO…

Můj soubor /mtd_rwarea/SamyGO.sh vypadá takto:

#!/bin/sh

# Enable Telnetd
mount -t devpts devpts /dev/pts
telnetd
sleep 20
/mtd_rwarea/mount2usb.sh # Run mount script

# Open back-door for fixing boot-loop situations
sleep 20       # Allow USB stick to settle
USB="/dtv/usb/sda1"    # USB mount-point

if [ -f $USB/usb.sh ];then
 $USB/usb.sh    # USB-File detected.
else
 if [ -f /mtd_rwarea/mtd_rwarea.sh ];then
 /mtd_rwarea/mtd_rwarea.sh # Run normal startup script
 fi
 if [ -f /mtd_rwarea/mount.sh ];then
 /mtd_rwarea/mount.sh # Run mount script
 fi
fi

exit

Na začátku skriptu jsem ponechal původní řádky zajišťující spouštění telnet serveru, ale vzhledem k tomu, že to tak často nevyužívám, z důvodu bezpečnosti by nebylo od věci to odtamtud vyhodit. Telnet server je možné si totiž kdykoli spustit “hrou” – o tom více někdy jindy. Následujícím příkazem, který spouští skript /mtd_rwarea/mount2usb.sh spouštím vlastní skriptík, který mi namountuje přes CIFS sdílené adresáře z mého NASu na flashku, kterou mám v TV připojenou do USB. Další řádky následující po komentáři “Open back-door…” už jsou u mě tak prakticky zbytečné. Nevím, proč jsem je nesmazal 🙂

Takže ten, kdo umí s linuxem, si jen stáhne CIFS kernel modul ode mě nebo ze Sourceforge stránek projektu SamyGO, nakopíruje si ho do adresáře /mtd_rwarea a pak jen nainsertuje do běžícího jádra klasickým příkazem insmod /mtd_rwarea/cifs.ko . Jinak korektní a fuknční použití mountu s tímto modulem je toto: mount -o user=jméno_uživatele,password=heslo -t cifs //IP_adresa/sdílená_složka /dtv/usb/sda1/prázdný_adresář_na_flashce .

Tolik pro začátek, dnes pro ty šikovnější a linuxu znalejší. Příště si povíme něco víc o telnet enableru a ukážeme si nějaké příklady jak si mountovat disky ze sítě přes CIFS.

 

Samsung LE40B650 – firmware

Samsung LE40B650

Kdo máte doma také tuto telku, nebo libovolný jiný model řady LExxB650xxx, možná budete překvapeni, když se dozvíte, že v ní běží Linux. Ano! Je to skutečně tak 🙂 A vzhledem k tomu, že si ji pořídilo pár geeků, kteří do toho “tak trochu dělají” – dá se s tou telkou dělat spousta divů.

Takže hezky postupně:

Level 1: umíme flashovat firmware.

Samsung nám nabízí na svých stránkách vždy nejnovější verzi, kterou najdete tady.

…když umíme flashnout firmware, můžeme pokročit dál. Kdo to nezvládá, neměl by se ani pokoušet 🙂

Level 2: nebojíme se aplikovat patchovaný firmware.

NewAge, zřejmě linuxový geek a tuner, nám nabízí patchnutý firmware. Co to všechno umí? Tak předně – a to je hlavní důvod – změnu poměru stran na tisíc způsobů u souborů přehrávaných interní funkcí Media Play. Nebudu rozebírat, víc se dočtete na jeho stránce. Co ale umí dál, je větší lahůdka – pomocí “contentu” spustitelného z televize povolí telnet server v televizi! A to je krůček k dalšímu levelu. Patchnutý FW 2004.1 (obsahuje podle mě lepší AR fix – v2) stahujte tady, patchnutý FW 2004.1 (starší patch, který má menší možnosti – jen opravuje defaultně podivně funkční možnost “Přizpůsobit” – stahujte tady.)

…když se nebojíme flashovat patchovaný firmware, můžeme pokročit dál. Kdo se bojí, nesmí do lesa!

Level 3: nebojíme se patchovat firmware.

Parta chlapíků kolem projektu SamyGO, nám nabízí na svých stránkách patche, pomocí kterých zajistíme spuštění vlastního skriptu po startu televize, stejně jako nabízí ke stažení různé kernelové moduly. (pokud nevíte, co je kernelový modul, nečtěte dál) K čemu je to ale dobré? Dobře – jeden z kernelových modulů, které nabízí, je CIFS – pořád nic? Ano! Obejdeme DLNA a nasdílené složky z domácího NASu si připojíme k televizi napřímo. Ptáte se, k čemu je to dobré? Tak zaprvé – odpadá nutnost ladění a údržby DLNA serveru, zadruhé – funguje veškeré přetáčení a podobné vlastnosti, jako při přehrávání z USB zařízení; zatřetí – je to vysoce transparentní a velmi dobře funkční.

… a když se nebojíme patchovat, žádné dveře pro nás nezůstanou zavřené!

Tak co? To jde, ne? 🙂
Pokračovat budeme za čas s nějakým FAQ kolem této telky a s přímými linky na stažení jednotlivých verzí FW, které jsou odzkoušené a bezpečné.

 

Rajčatová polévka s noky

Suroviny

4 velká rajčata, 1 cibule, zeleninový vývar, pepř, sůl, polohrubá mouka, 4 vejce

Polévka

Nakrojíme si rajčata a spaříme horkou vodou. Oloupeme a nakrájíme na menší kousky. Cibuli nakrájíme nadrobno a zpěníme ji na másle. Přisypeme rajčata a cca. 15 minut dusíme. Zalijeme asi litrem zeleninového vývaru a necháme povařit.

Noky

Těsto připravíme ze 4 vajec s 0.5 dcl studené vody a trochou soli, přisypáváme mouku a mícháme, dokud se nevytvoří hustší těsto. Osobně používám sítko na halušky, těsto na sítko vyliju a rovnou jej propasíruji do osolené vroucí vody, ale je možné taky vkládat těsto do vroucí vody lžičkou. Se sítkem to jde ale opravdu lépe. Noky povaříme, než vyplavou. Noky můžeme po scezení vysypat do polévky, případně naložit na talíř a zalít polévkou.

 

„Slovinský“ hlávkový salát

Suroviny:

 

hlávkový nebo ledový salát, nebo salát little gem či lollo bianco, 4 střední brambory, slunečnicový olej, červený vinný ocet, sůl
Postup přípravy:
Brambory uvaříme ve slupce. Slijeme a necháme stát ve studené vodě cca. 15 minut, snadněji se pak loupou a hlavně vystydnou. Ve velké salátové míse zatím připravíme zálivku. Smícháme menší čajovou lžičku soli, 4-6 lžic oleje a 4-6 lžic octa (můžeme si to rozmíchat v hrnečku). Vrátíme se k bramborám – oloupeme je a nakrájíme na cca. 5mm silné půl- nebo čtvrtměsíčky. Nasypeme je do zálivky v míse a promícháme. Salát omyjeme, rozkrojíme na čtvrtky a ze čtvrtek nakrájíme proužky. Nakrájený salát nasypeme do mísy a promícháme s bramborami. Pro veškerou přípravu používáme skleněné, keramické nebo plastové nástroje.
Tento salát doporučuji k tmavším masům. Obecně se s ním ale nikdy nedá nic zkazit – já osobně ho můžu pořád 🙂
 

 

Homemade NAS aneb výkonné síťové diskové úložiště za málo peněz

Úvod

Donedávna jsem jako diskové úložiště používal jednodiskový NAS boxík D-Link DNS-323. Měl jsem v něm 750GB WD AAKS. Celé řešení fungovalo velmi dobře, mimo jiné jsem v NASu používal plný Linux, a tak jsem měl prostor si vše nakonfigurovat plně ke svým potřebám. Přenosové rychlost nebyly ideální, pohybovaly se od 3 do 6MB/s, ale pro mé účely zpočátku dostačovaly. Nicméně po tom, co se mi disk odporoučel do věčných lovišť, musel jsem chtě nechtě uvažovat alespoň o bezpečnosti – a je to tak vždycky: že Vám jde o data si uvědomíte, až když o ně (málem) přijdete. Já o ně naštěstí nepřišel, ale musel jsem někam „odložit“ to, co jsem v tom disku měl. Tedy: koupil jsem 1.5TB Samsunga F2, NAS boxík prodal a 7500AAKS poslal do reklamace. A co teď?

Požadavky

Cílem bylo následující:

  • dosáhnout zabezpečení dat, tj. RAID. Mirror se mi nejevil uspokojivý, protože vyžaduje režii 50%. Začal jsem tedy uvažovat o RAID5 jako požadavku. Tj. 3 disky, režie 33%.
  • zvýšit propustnost
  • zachovat široké možnosti nastavení (linux optimální)
  • zachovat malé rozměry
  • zachovat nízkou hlučnost

V úvahách jsem měl několik možností, z nichž hlavní byly:

  • 4diskový NAS od QNAPu, Synology nebo D-LINKu s cenou 10 tis. Kč a více bez disku
  • homemade řešení s něčím, co se uchladí pasivně

Řešení

Nakonec jsem zvolil vlastní řešení a vydal se dokonce cestou custom case. Takže – config je následující:
MB: Intel D510MO – Mount Olive s dvoujádrovým Atomem 1.66GHz s integrovanou grafikou přímo v CPU, s dvěma gigovými síťovkami, dvěma SATA porty, PCI slotem a dvěma DDR2 sloty
RAM: levnější 1GB DDR2 800 od Zeppelinu
PSU: to je zajímavější – s ohledem na požadavky jsem zvolil PicoPSU 80W, který jsem koupil z eBaye za cca. 1200 Kč

A to nejzajímavější – case. Ten jsem si nechal vyrobit podle vlastního návrhu z plexi. Jak to dopadlo posuďte sami 🙂

–obrázky—

Case má celkové vnější rozměry 18x18x18cm (požadavek na malé rozměry splněn). Záměrně jsem nefotil zadní stěnu, kterou nemám ještě dobře vyřešenou. Je to trochu složitější s konektory, nicméně pracuji na tom – cílem je, až tam budou 3 disky, zadní stěnu udělat pořádně. Zatím tam mám jeden disk a zadní stěnu mám udělanou narychlo – během půlhodinky s dremelem takže si dokážete představit, jak to vypadá.

Celková cena se dostala cca. na 4000 Kč – výroba case stála asi 900 Kč a komponenty si najdete na libovolném eshopu 🙂

Praxe

Čeho jsem se v praxi obával nejvíce bylo, jak se mi celá sestava uchladí, až ji do case uzavřu. Teoretický návrh skříně s větracími otvory vpředu dole (nasávací) a vzadu nahoře (vyfukovací) bez jediného výpočtu se ukázal jako správný – největším topičem je CPU a přirozeným prouděním si kolem RAM nasává studený vzduch otvory v přední stěně dole. Následně ohřátý vzduch stoupá , přidává se k němu teplo z disku a odchází otvorem v zadní stěně. Dokonce je cítit, jak vzduch proudí, při přiložení ruky k otvorům. Tj. díky úspěšnému zajištění průchodu vzduchu se mi podařilo splnit další požadavek, nízkou hlučnost.

Vzhledem k tomu, že jde o sestavu plně PC-compatible, nainstaloval jsem Linux Debian ve variantě Lenny, AMD64 SMP. Funguje výborně. Další požadavek splněn – plně konfigurovatelný systém.

Posledním požadavkem, který mám zatím vyřešený, je propustnost. Ono už se to očekávalo samo sebou, ale zmínit to musím 🙂 Gigabitový interface si samozřejmě žádal posílit ethernetovou infrastrukturu v mé domácí síti – pořídil jsem si tedy i router s gigovým switchem. No, nebudu zdržovat – běží to naprosto luxusně: při běžných transferech tam a zpět přes SMB dosahuji rychlostí 30-60MB/s. Při sekvenčních přenosech velkých bloků dat potom 50-75MB/s. Testoval jsem i přenosy RAM disk – RAM disk a dostal jsem se až někam k 95 MB/s.
Tady dva příklady přenosů přes SMB:
–obrázky–

Budoucnost

Na budoucí upgrady jsem připraven – do case se mi vejdou ještě další 3 disky, mám tam připravený taky 4port SATA RAID řadič, tj. mám k dispozici celkem 6 SATA portů. Ještě musím vyřešit ten zadní panel – zejména otvory pro konektory. Taky úplně dobře nevyšly vnitřní rozměry, takže MB mi asi o 1mm přesahuje ven, ale to nebude problém vyřešit vyfrézováním drážky do zadní stěny.

Závěr

Požadavky byly splněny při zachování nízké ceny – maximální spokojenost. Co víc si přát? 🙂